Otočit stránku -9. - Poslední výdech

„Sakra.." skučela Mitsuki, která se pokoušela vstát..
Mezitím nahoře Hidan, který se vrátil z koupelny otevřel dveře volného pokoje, na zemi seděla o zeď opřená Molly. „Ee..Ty jsi tady?" koukl na ni. Možná šlo o další dětinskou prohranou sázku, možná o pud sebezáchovy.

„Eh? Já půjdu jinam." vyhrkla molly.

Hidan si prohlédl její sklíčený obličej.
„Copak ty si myslíš, že Itachi by to udělal, kdyby neprohrál?"

„Je to Uchiha, dokázal vyvraždit celý svůj klan." hlesla dívka.

„No a? Stejně to byla jenom hloupá sázka," pokrčil rameny

„A co s tím?" ani se Hidan nezamýšlel nad tím, co řekla „sázku musí vyplnit stejně.."
„Ale Mitsuki-chan.." zamračila se dívka.
„Mitsuki mu dala facku," přerušil ji „divím se, že ji hned nezabil.."

„Můžu mít otázku?" zeptala se dívka.

„Podle toho co to bude za otázku.."

„Je to zvláštní otázka, a také nesmyslná, ale... I když je mrtvý... Co bys udělal kdyby byl Tobi Uchiha Madara-sama?" vzhlédla dívka.

„Nechtěj mě rozesmát.. Tobi? Tobi a Madara? Tohle pako?" šklebil se pobaveně Hidan.. „Bóóže, holka.."
V to dveře pokoje opatrně otevřela Mitsuki. „Molly?" zašeptala.. „asi se mnou pořád nemluvíš, co?"

„Zlobíš, Mitsuki." ušklíbla se pobaveně dívka a věnovala Hidanovi děkovný úsměv.

„Já..já jsem nic.." začala se obhajovat a Hidana radši obešla..pro všechny případy.. přece jenom.. to zápěstí ji bolí pořád..

„Okej, okej." přikývla Molly.

Mitsuki se šťastně usmála a objala svoji kamarádku..

„Tolik jančení.." pobaveně se ušklíbne nesmrtelný

„Kousnout tě." usmála se dívka pobaveně.

„Mě? Tak prosím.." zasměje se.

„Otrávit se nechci." vyplázla na něj jazyk molly.

Hidan se zamračil, potom se ale zase usmál..
„Když už jsme u těch sázek.." nadhodila opatrně Mitsuki „co že jsi měl ty? Říkali jste.." Nesmrtelný probodnul očima hnědovlásku, ale mlčel. Když nebude mluvil, nemusí ji ani oslovovat.

„Tak co?" zopakovala a pro jistotu se trochu vzdálila.. jeden nikdy neví

Hidan dál mlčel, zamračil se a protnul dívku nehezkým pohledem.

„No tak dobře, dobře, nech si to.."

Hidánek ji ještě jednou probodnul pohledem a potom si zanadával.

„Co jsem zase provedla.." zašeptala si sama pro sebe.. „Copak mě tak moc nemáš rád?" zamrkala na něj sladce a zároveň pobaveně

„Ale, koťátko, kdo by Tě rád neměl?" zeptal se pobaveně Hidan.

„Dobře a.. um.. když mě máš, Hidánku, rád, odpustíš si tu přezdívku?" nadhodí nenapádně a stále se kření..

„Nech mně o tom přemýšlet... Počkej! …Ne, koťátko."

„No tak dobře," přiznala svoji prohru hnědovláska, Molly jen zamrkala..

„Okej, kotě." přikývl Hidan.

Hnědovláska ho probodla pohledem, ale nic neříkala. Potom upřela zrak na ručník kolem jehu pasu (přece jenom, přišel z koupelny).. „Nemáme odejít?" pobaveně se zeptala

„To by jste byli sakra zlatý."

Dívky se na sebe usmály, vyhouply se na nohy a odešly z pokoje. „Předpokládám, že spát budeš u mě." mrkla na svou kamarádku Mitsuki. „Nebo tě mám nechat na pospas jim?" zašklebila se.

„Jestli to uděláš..."¨zamračila se dívka.

„Chápu," zasmála se..

Když dívky sešly schody, Kakuzu, Zetsu, Kisame a tentokrát i Tobi samozřejmě hráli poker..
„Tohle bych zakázala!" zamračila se Mitsuki

Nevelíš tu." zašklebil se Zetsu.

„Pein by to určitě zakázal rád," pobaveně se ušklíbla..

„O co tentokrát hrajete?" zamračila se poté

„Ale o nic." mávl rukou Kakuzu.

Kisame se zvedl a řekl:
„Půjdu se zeptat, jestli ještě někdo nebude hrát.“ Poté zmizel v jiném patře.,

„Žádný hnusný sázky?" prohlédla si Kakuza nedůvěřivě

„Jenom hezký." pípl Tobi.

„Jak tomu mám rozumět?" zeptala se..

„Teďka se hraje kdo mi přečte pohádku!ů zajásal Tobi.

Dívky se zasmály..
„Krásnej trest," zachechtala se Mitsuki

To už se ale Kisame vrátil a zeptal se:
„Nevíte kde je Pein a Itachi? Ani jeden z nich tu není."
Než se kdokoliv rozhlédl zmizel i Tobi, dívky jenom zmateně zamrkaly a Akatsuki se zamračili.

„To se mi nelíbí," zavrtěla hlavou Mitsuki

„Proč?" nechápala molly

„Já nevím," pokrčila rameny druhá dívka a sedla si na zem s úmyslem sledovat hru.

„Pokračujeme." řekl Pein.
Oba dva se vydali dále tmou velkoměsta, kde co chvíli projelo auto, jedno auto zastavilo a ozvalo se:
„Nesnáším hlídky."
Uchiha a šéf Akatsuki na sebe pohlédli, napadla je jediná věc: Shinobi.

Mezitím se hrálo.. Připojil se i Deidara, jen dívky radši pouze přihlížely..

„O co že se hraje?" zeptal se znova blonďák

„O tvůj jíl." nevydržel to Kakuzu.

Takhle se hrálo ještě dvě hodiny než se otevřeli dveře a dovnitř vběhl Tobi.
„PŘÍŠERA!"

„Seš?" zeptal se Hidan pobaveně

„Ne, ne! VENKU! Bijuu! Příšera! SVÍTÍ, dělá brum, brum!" popisoval Tobík.

„To byl jen osobák.." znuděně prohlásila Mitsuki.
„Radši už nechoď ven, ano?" nadhodila Molly. „Kvůli příšerám.." dodala..
„Kdo poví Tobimu pohádku?" zajímal se klučina..

„Nikdo." zamručel naštvaně Pein, který právě s Itachim přišel.
Ani jeden se netvářil zrovna nadšeně, Uchiha spíše zničeně a Pein vytočeně.

„Kdes byl?" zajímal se Kakuzu
„Neříkal jsem, že večerka je v osm?" neobtěžoval se odpovědět 

„Uchiha taky není v posteli." řekl Deidara, načež ho Itachi shladil pohledem.

„Mám Vás dost!" vykřikl vytočený leader..
„No jo," zamumlal Kisame a začal sklízet karty.
„Bóóže, to s něma budu muset ještě sdílet pokoj.." povzdechl si..
„Nebudeš muset.." pípla Mitsuki.. „ložnice našich je volná.."
„Sice bych na ně radši dohlížel, ale.. na to nemám nervy!" přijal těmito slovy volný pokoj. „Co tak koukáte?" zabručel.. „Běžte nahoru!"

Všichni Akatsuki se světelnou rychlostí odklidili, Itachi si jenom povzdechl a taktéž zamířil nahoru. Molly na něj pohlédla a sklonila hlavu.

„Nevíš, co tak venku mohli Pein s Itachim pohledávat? Docela.. mě to děsí.. ale oni dva by asi nic neudělali.." zapřemýšlí se Mitsuki, když už dívky zhasnou a chystají se spát..

„Ti dva by nic neprovedli." mávla rukou Molly.

„Klidně bych se Itachiho zeptala, ale po tom dnešním Mangekyou útoku se na něj bojím promluvit.." odmlčí se Mitsuki..

Jakém útoku?" zamračila se Molly.

„Genju..." šeptne Mitsuki a znova se při vzpomínce otřese, ani to nedořekne

„Co se stalo?" vyhrkla dívka.

„Ale vlastně nic.." tiše odpověděla druhá.. „zaktivoval sharingan a.. potom jsem jen viděla ty oči, potom jen krátká iluze a.. a to už jsem ležela na zemi a Pein na něj křičel.."

„Nic?" zuřila Molly.

„Asi jsem na něj vůbec neměla mluvit.." pokrčila rameny dívka, ale její kamarádka se netvářila, že by to bylo zrovna jedno,...

„Tak on..." zuřila si dál dívka.

Hnědovláska se jen odmlčela.. „To už je jedno.." řekla po chvíli.. „Jdeme radši spát.." pokusila se Mollyhanu uklidnit

„No dobře." povzdechla si brunetka.

„Dobrou noc," špitla Mitsuki a přehodila přes sebe přikrývku...

„Dobrou.." lehla si Molly, taktéž se zakryla a dívky asi po půl hodině usnuly..

Dívky spaly nerušeným spánkem, mezitím se do jejich pokoje někdo vloupal. Vytáhl kunai a zamračil se, takhle daleko to s nimi nemělo dojít, ani jeden z Akatsuki nezasahuje.
„Vážně to už došlo moc daleko, holčičky." zašeptal k nim nevraživě.
Napřáhl se s kunaiem, chtěl to skočit rychle a bolestivě, bohužel bolestivé to být nemohlo. Stačilo rychle a lehce skliditelné stopy.