Otočit stránku -3.- Jak dál postupovat

„Co je to tam za hluk?" přihnala se máma Mitsuki.

Nežli stačila otevřít dveře pokoje, dívka vystartovala na chodbu. „Promiň mami, pustila jsem si moc nahlas televizi.."
„Copak děláš v tom pokoji?" koukla na ni překvapeně.
„Myslím, že jsem tu něco měla... tak... hledám.." vymlouvala se.
To už přišla i máma Molly.

„My si zajdeme na kávičku a podívat se do města, ano?" usmála se na ni. „Dobře," přikývla Mitsuki a čekala, až se obě uráčí jít zase dolů. Když zmizely z dohledu, vrátila se do pokoje.

„Co to děláš?" křikla na Kakuza.

„Co? Nííc." protáhl nedůvěřivě Kakuzu a šuplík zavřel.

„Tak to teda ne. Žádný kramování nebude!" zuřila.

„No právě! Nic takovýho. A vůbec, zdejší peníze by ti byly na prd." mračila se. „Jdu si vzít něco k jídlu.." odešla nabručeně. Sotva však odešla, Akatsuki se začali domlouvat jak to bude dále, takhle to ostatně probíhalo i v jiném domě v jiném pokoji. Uprostřed pokoje, kde byli Hidan, Kakuzu, Kisame a Itachi, se vynořil Zetsu a jedna půlka vypískla:
„Bojová porada!"

„Nějaké návhry k postupu?" nenechal se zdeptat Zetsu.

„K postupu?" pokrčil nos Itachi.

„Ano. Jak budeme dále postupovat." přikyvoval Zetsu.
„Pein neříkal slovo 'postup'!" řekla náhle jiná půlka.
„Ale vyjde to nastejno!" schladila bílou černá.

„To ať si rohodne Pein." mávl rukou naštvaně Hidan
„Ten říkal, že prostě počkáme, jak se to bude vyvíjet." začala bílá.
„Ty mlč!" křikla černá.
„Tak proč nepočkáme jak říká Pein?" pokrčil rameny Kisame.

„Se mám ..." začala černá.
„Máme!" opravila ji bílá.
„Tak... Máme se zeptat zda něco nenavrhujete vy." řekla černá.
„Deidara navrhl všechny je vyhodit do povětří!" řekla druhá půlka.

„Deidara by se měl už konečně zklidnit," konstatoval Hidan.
„Mě je to jedno!" otočil se na Zetsua Kisame.
„Ptal se tě někdo na něco?" houkl na něj Hidan.
„Já jo,.." pípla bílá půlka
„Ty buď ticho Zetsu.." zamračil se muž s kosou. V tom vešla do pokoje Mitsuki.

„Co se to-.. Zetsu?" zamžikala. Ona 'kytka' se okamžitě ukldiila zpět do země. Dívenka se zamračila, s tímto už ale pohodila rukou na způsob gesta 'dělejte si, co chcete!'. S tímto zmizela v chodbě. Sotva se Zetsu opět vynořil, jedna jeho půlka zatrylkovala:
„Tak jaké máte návrhy?"

Kakuzu s Kisamem jen pokrčili rameny, Itachi se stále díval z okna, Hidan dál leštil kosu.

Zetsu se mírně zamračil a začal se ne zrovna potichu hádat sám se nebo, jestli to tady prošmejdit, nebo ne.

„Che, a je to!" vítězoslavně vyzvedl Hidan svoji kosu, která byla nablýskaná jako nová a začal s ní mávat.

„Rovnou mě zabij!" zamračil se Kakuzu, který o vlásek uhnul ostří jeho kosy. V tuto chvíli byl za své reflexy opravdu šťastný.

„Nechovej se jak malej, Kakuzu." ušklíbl se Hidan, celí roztoužený kosu vyzkoušet a tak se rozmáchl, kosa proletěla dveřmi a zabodla se do zdi. Chloupek před kosou se zhroutila vyděšená Mitsuki na kolena. Jakmile hnědovláska popadla dech, vřítila se do pokoje.

Hidan se však pouze pochechtával a uhýbal Kakuzovým ranám, načež to schytalo okno.
„Hidane, koukej zastavit!" zavrčel jeho týmový partner.
„Ale, Kakuzu...!" snažil se jej uklidnit nesmrtelný.

„Že jsi trénovala Taijutsu?" ušklíbl se Hidan a vyprostil se Mitsuki.

„Kdyby to šlo, tak už seš mrtvej, Hidane. Laskavě neuhýbej od tématu.." jala se nesmrtelného škrtit. To už ale přiskočil Kisame a odtrhnul Mitsuki od Hidana. Spíše než o něj měl strach o ni.

„Ale no tak, koťátko, jestli mně chceš zabít, do toho." usmál se provokativně a trhl s kosou, která sice ještě více rozbila dveře, ale již byla u svého majitele.

Mitsuki dostala tik do oka.

„Ale no tak, chceš se pořád schovávat za Kisamem, koťátko?" šklebil se nesmrtelný, slovo koťátko nezapoměl zdůraznit.

To už se docela jinde ze země vylezlo cosi zeleného. Byl to Zetsu, který se nebezpečně zašklebil.

„Tři, dva jedna.." V tom Mitsuki naštvaně rozrazila dveře, v obličeji rudá vzteky. Vletěla do pokoje, ruce stále zaťaté v pěsti. Všichni přítomní, kromě Zetsua, který to čekal, s sebou trhli. Mitsuki začala zhluboka dýchat a poté si uraženě sedla na zem.

„Děje se něco?" zamrkala molly.